1 - Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, že otcové naši všickni pod oním oblakem byli, a všickni moře přešli,
2 - A všickni v Mojžíše pokřtěni jsou v oblace a v moři,
3 - A všickni týž pokrm duchovní jedli,
4 - A všickni týž nápoj duchovní pili. Pili zajisté z duchovní skály, kteráž za nimi šla. Ta pak skála byl Kristus.
5 - Ale ne ve mnohých z nich zalíbilo se Bohu; nebo zhynuli na poušti.
6 - Ty pak věci ku příkladu nám se staly, abychom nebyli žádostivi zlého, jako oni žádali.
7 - Protož nebuďte modláři, jako někteří z nich, jakož psáno jest: Posadil se lid, aby jedl a pil, a vstali, aby hrali.
8 - Aniž smilněme, jako někteří z nich smilnili, a padlo jich jeden den třímecítma tisíců.
9 - Ani pokoušejme Krista, jako někteří z nich pokoušeli, a od hadů zhynuli.
10 - Ani repcete, jako i někteří z nich reptali, a zhynuli od záhubce.
11 - Toto pak všecko u figůře dálo se jim, a napsáno jest k napomenutí našemu, kteříž jsme na konci světa.
12 - A protož kdo se domnívá, že stojí, hlediž, aby nepadl.
13 - Pokušení vás nezachvátilo, než lidské. Ale věrnýť jest Bůh, kterýž nedopustí vás pokoušeti nad vaši možnost, ale způsobíť s pokušením také i vysvobození, abyste mohli snésti.
14 - Protož, moji milí, utíkejtež modlářství.
15 - Jakožto opatrným mluvím. Vy suďte, co pravím.
16 - Kalich dobrořečení, kterémuž dobrořečíme, zdaliž není společnost krve Kristovy? A chléb, kterýž lámeme, zdaliž není společnost těla Kristova?
17 - Poněvadž jeden chléb, jedno tělo mnozí jsme; všickni zajisté jednoho chleba účastni jsme.
18 - Pohleďte na Izraele podlé těla. Zdaliž ti, kteříž jedí oběti, nejsou účastníci oltáře?
19 - Což tedy dím? Že modla jest něco? Aneb že modlám obětované něco jest?
20 - Anobrž což obětují pohané, ďáblům obětují, a ne Bohu. Nechtělť bych pak, abyste vy byli účastníci ďáblů.
21 - Nemůžete kalicha Páně píti i kalicha ďáblů; nemůžete účastníci býti stolu Páně i stolu ďáblů.
22 - Či k hněvu popouzíme Pána? Zdaž silnější jsme jeho?
23 - Všecko mi sluší, ale ne všecko jest užitečné; všecko mi sluší, ale ne všecko vzdělává.
24 - Žádný nehledej svých věcí, ale jeden každý toho, což jest bližního.
25 - Všecko, což se v masných krámích prodává, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí.
26 - Nebo Páněť jest země i plnost její.
27 - Pozval-liť by vás pak kdo z nevěřících, a chcete jíti, vše, cožkoli bylo by vám předloženo, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí.
28 - Pakli by vám někdo řekl: Toto jest modlám obětované, nejezte pro toho, kdož oznámil, a pro svědomí. Páně zajisté jest země i plnost její.
29 - Svědomí pak pravím ne tvé, ale toho druhého. Nebo proč by měla svoboda má potupena býti od cizího svědomí?
30 - A poněvadž já s díků činěním požívám, proč za bezbožného jmín býti mám pro to, z čehož já díky činím?
31 - Protož buď že jíte, neb pijete, aneb cožkoli činíte, všecko k slávě Boží čiňte.
32 - Bez úrazu buďte i Židům i Řekům i církvi Boží,
33 - Jakož i já ve všem líbím se všechněm, nehledaje v tom svého užitku, ale mnohých, aby spaseni byli.
